fulltext

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3
Drobečková navigace

Úvod > Dění v obci > O Pustiměři > Památky

Památky

NEJVÝZNAMĚJŠÍ PAMÁTKY

Torzo rotundy sv. Pantaleona

V Pustiměři se nám dodnes dochoval zbytek románské rotundy, která je jedinou památkou tohoto typu na Vyškovsku.

Její původ není zcela jasný, pochází asi z konce 11. století. Původně zřejmě patřila asi knížecímu dvorci, později biskupskému. Rotunda má neobvyklé zasvěcení východnímu světci a patronu lékařů sv. Pantaleonovi. Existence rotundy dokládá prvotní velký význam Pustiměře. Rotunda patřila svými rozměry k těm největším, na prostoru kolem 70 m2 se do ní mohlo vejít na dvě stě lidí. V kryptě rotundy byl pohřben olomoucký biskup Jan VII.Volek, nemanželský syn českého krále Václava II. a nevlastní bratr posledního z Přemyslovců Václava III. Biskup Jan VII. povýšil po založení kláštera v Pustiměři r. 1340 rotundu na klášterní kostel.

 

Pustiměřský klášter

Klášter, dnes již zmizelý, stával pravděpodobně v bezprostřední blízkosti rotundy. Dokládají to např. nálezy čistě kamenicky opracovaných pískovcových kvádrů na sousední Vávrově zahradě, vylomených z tamějších mohutných kamenných teras. Jsou to pravděpodobně zbytky zdiva bývalého pustiměřského kláštera. Nejvýraznějším zbytkem klášterních staveb je gotický portál zazděný v ohradní zdi proti vchodu dnešního kostela.

Klášter založil r. 1340 biskup Jan VII. jako opatství panen benediktinek. Spoluzakladatelem kláštera byl i císař a král Karel IV., tehdy markrabě moravský. Založením kláštera dosáhla slavná církevní minulost Pustiměře vrcholu. Zakládací listina kláštera praví, že byl klášter nejslavnějším pomníkem, jejž bylo možno zřídit jako trvalý památník „pro spásu duše Elišky Přemyslovny“, matky Karla IV. Klášter byl a navždy zůstal jediným ženským klášterem benediktinské řehole na Moravě. Někteří historikové uvádějí, že třetí abatyší kláštera byla sestra Karla IV. Anna. Klášter byl výrazně poničen za husitských válek na počátku 15. století a z těchto škod se již nikdy nevzpamatoval. Definitivně byl zrušen v r. 1588.

 

Kaple sv. Anny

Kaple sv. Anny se nachází v těsné blízkosti rotundy sv. Pantaleona.

Byla zřízena právě při vzniku kláštera v r. 1340. Kaple byla s rotundou zřejmě spojena. Ke konci 17. století se kaple stává poutním chrámem a je založena tradice místních slavných poutí. Každoročně kolem 26. července se tak v této kapli odbývá svatoanenská pouť.

 

Chrám sv. Benedikta

Římskokatolický farní chrám sv. Benedikta je nejvýraznější kulturní dominantou Pustiměře.

Uplatňuje se i v dálkových pohledech a tvoří základ místního „genius loci“. Základní kámen stávajícího farního chrámu, zasvěceného otci západního mnišství a patronu Evropy byl položen v roce 1900. Chrám vznikl na místě starého kostela, který byl v tomto roce zbořen. Posvěcen byl v roce 1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem. Významnou událostí, která je spjata s tímto chrámem, byla i návštěva Pustiměře Jeho Eminencí, Tomášem kardinálem Špidlíkem v r. 2005. Předsedal zde slavnostní eucharistii, požehnal obnovená sousoší a převzal čestné občanství, jakožto první občan v historii Pustiměře.

 

Zřícenina hradu Melice

Melice jsou dnes úplnou zříceninou, dochovaly se pouze nepatrné zbytky zdí.

Zbytky hradu leží asi na 10 m vysoké ostrožně tvaru obdélníka, která je ze třech stran obklopena vysokými stráněmi. Hrad je tak velmi dobře ukryt. První písemná zmínka o hradu Melice se objevuje v roce 1339 při jisté koupi pozemků olomouckým biskupem Janem VII., kterého můžeme pokládat za zakladatele hradu. Hrad Melice byl tedy majetkem olomouckých biskupů. Po smrti Jana VII. byl pokračovatelem stavby melického hradu jeho nástupce na biskupském stolci, olomoucký biskup Jan VIII. Očko z Vlašimi, později pražský arcibiskup a rádce Karla IV. Melický hrad byl ve své době správním a vojenským střediskem biskupského distriktu, vykonávala se z něho soudní moc a sídlili na něm biskupští leníci, kteří drželi půdu ze 70 okolních vesnic. Asi sto let po svém založení byl hrad úplně zničen v husitských válkách. Zkáza hradu se v okolí odrazila především vzrůstem významu města Vyškova.