Drobečková navigace

Úvod > Historie > Pustiměřský hrad,kostel

Pustiměřský hrad,kostel

Pustiměřský hrad

V druhé polovině 13. století, kdy se stal olomouckým biskupem Bruno za Schaumburka (1245 - 1281), nastaly významné změny v původní pustiměřské župě, krajském středisku s tradicí již z doby Velké Moravy. Bruno ze Schaumburka přišel na Moravu z Německa, kde působil jako probošt kapituly v L übecku a potom v Magdeburku. Upevnil jako olomoucký biskup moc biskupství na Moravě a postavil na obranu jeho hranic řadu hradů. Podle své domoviny zřídil v olomouckém biskupství dle manského práva lenní pány, kteří se biskupovi zavázali k vojenské službě a dostali za to pozemky a hrady v léno. Biskup Bruno se Schaumburku se stal osobním rádcem tehdejšího českého panovníka Přemysla Otakara II., s jehož pomocí chtěl v Olomouci zřídit arcibiskupství. Pustměřský hradský okrsek začal biskup Bruno jako hradské léno záměrně rozšiřovat o další středisko - do té doby nevelkou osadu Vyškov vedle Brňan, ve kterých byl již starobylý kostel snad z 9. století.  Správním střediskem pro Pustiměř se i nadále udrželo hradisko u Zelené Hory, avšak u Pustiměře nechal již biskup Bruno zřejmě postavit další hrad u Melic (dnes již zaniklých). V Melicích se nejednalo o stavbu na zeleném drnu, lépe řečeno ostrožně ukryté v okolních lesích. Gotickému hradu z druhé poloviny 13 století předcházel již románský hrádek, původní majetek asi přemyslovského rodu na Moravě. Románské umělecky opracované zdivo bylo druhotně použito  při gotické přestavbě za Bruna ze Schaumburka . V listinách začal tento biskup od roku 1278 nazývat hrad Pustiměřským. Řada historiků hledala do nedávna tento hrad na hradisku u Zelené Hory, avšak tam bylo pouze hradské středisko celé pustiměřské župy. Objasnění poskytne srovnání dlouhé řady listin, sahajících od roku 1278 - 1340 až po dobu Karla IV., z jejichž průzkumu vítězně vyplyne umístění hradu u Melic (byl srovnán se zemí za husických válek v roce 1429 - 1431). Při položení otázky , jak je možné, že v historické literatuře je již hrad od roku 1340 důsledně nazýván melickým hradem, můžeme též odpovědět, že dle srovnávacího listinného materiálu, se tvrz pak hrad Pustiměř, ukrývá v označení celé Melice použité v listině zachovalé držby nově postaveného kostela sv. Václava v Olomouci. Tímto označením je jistě míněna i tvrz a hospodářský dvorec pod ní u osady Melice. Hrad není zvlášť vypsán. Jedná se o ostrožnu s tvrzí, kterou si tam boční větev olomouckých knížat postavil stejně tak ozdobně jako románský palác  v Olomouci ( stejná kamenická huť).
Nejnovější výzkumy v Olomouci tuto kamenickou huť umísťují do poloviny 12 století. Je - li pravdivé tvrzení brněnského historika prof. Václava Richtra, který olomoucký palác stavebně umisťoval  do období vlády olomouckého biskupa Roberta do let 1204 - 1240, byl by si tuto románskou tvrz - hrádek u Pustiměře - postavil biskup Robert jako svoje letní sídlo nebo i sídlo kanovníků. ( Kanovník Heindolf je jmenován v listině 1274 jako "kdysi kanovník v Pustiměři".
Tuto záhadu však nelze spolehlivě vyřešit pro nedostatek písemného a konečně i stavebního materiálu do naší doby zachovalého. V letech 1277 - 1340 byl již hrad u Melic přímo nazýván Pustiměřským hradem. Toto označení lze určit podle dvou listin. V roce 1322 je uvedeno, že byla na Pustiměřském hradě vybudována kaple sv. Kříže s nadací 5 a půl lánu v Chválkovicích u Vyškova. Ke kapli byl ustanoven kaplan Petr. V roce 1363 je uvedena též nadace v Chválkovicích 2,5 lánu kaple hradu Melice a je uvedeno, že tam byl kdysi kaplan Petr, součastný vikář v Olomouci. Proč se již v roce 1363 uvádí označení hradu Melice a ne Pustiměř? Takto byl hrad důsledně označován od stavby kláštera v Pustiměři v roce 1340 a po tomto datu nenalezneme již v žádné listině označení hradu jako Pustiměř, vždy pouze jako Melice.

 

 


Z minulé doby zůstalo ve 14 století (od roku 1340) však důsledně dvojí léno k hradu v Melicích. Jedno bylo umístěno na hradisku u Zelené Hory a jeden lenní pán byl na hradě v Melicích.  K Pustiměřskému hradu v Melicích , který byl od doby Bruna ze Schaumburka i soudním střediskem kraje, patřilo i vybírání mýta, sprána vojenské posádky, sprána dvou zemědělských dvorců a mnoho různé majetkové držby. Pustiměřský hrad byl tedy střediskem pro 70 okolních vesnic s povinností lenního pána sídlit na hradě. U hradu v Melicích si vystavěl olomoucký biskup Jan ze Středy (majitel hradu v r. 1364 - 1380, který byl kancléřem Karla IV., " Nový dům", jak toto sídlo nazývá v dopise dopise pustiměřským jeptiškám . Zve je k prohlídce "do nového domu na hradě v Melicích". Jak je již známo z předchozích listin, byla na hradě v roce 1322 dokončena honosná kaple sv. Kříže, kterou nechal vybudovat olomoucký biskup Kondrát a ustanovil kněze Petra správcem kaple "našem hradě Pustimir". Dotoval kapli 2,5 lány od Buška z Chválkovic. Kněz Petr měl na hradě sídlit a 2 - 4 týdně sloužit mši svatou.
Archeologický průzkum kaple na hradě v zachovaných troskách (nyní srovnaných na úroveň základu nebyl proveden. Podle soupisu památek na hradě při výzkumu prof. V. Procházky  a J. Zháněla v letech 1933 - 1938 je zřejmé, že kaple byla velmi honosná a v sutinách by bylo možno ještě mnohé nalézt. Ze samotného pustiměřského hradu v Melicích jsou nejcenější nálezy kachlí s prolamovanou kružbou, jejich výrobce užíval umění stavitele Petra Parléře v Praze. Jejich výzdoba s kamenou kružbou má analogii ve výzdobě katedrály sv. Víta v Praze.
Vykopávky ostatních částí hradu odkryly v letech 1933 - 1938 3/4 zdiva biskupského hradu. Vykopávky podnikl okresní restaurátor prof. Vojtěch Procházka, vyškovský muzejní pracovník, s celou řadou dobrovolných pracovníků z Vyškova. Tuto práci financoval z velké části Okresní úřad Vyškov. Velkou část též provedli tehdejší obyvatelé Drysic, Podivic, Pustiměře a Zelené Hory. Vykopávkami byly získány cenné nálezy v prostoru 30 x 50 m, to znamená jen v prostorách hradu. Podhradí nebylo prokopáno. Hradní místnosti byly probořeny až do sklepů a mimo archeologických částí románské stavby, pravděpodobně  z počátku 13. století byl prokopán i hrad gotický. Nalezla se železná kopí, ostruhy, nože, gotické klíče, řada nádob. Na honosné vybavení ukazují nálezy různých mramorů, broušených polodrahokamů gotickým ornamentem zdobených okenních skel a zbytky barevných maleb na maltě. Vnitřní nádherné zařízení hradu a kaple bylo doplněné nádhernými gotickými kachlemi, barevně glazurovanými, prolamovanými s krajkovým, jejichž některé části jsou nyní v trvalé expozici Muzea ve Vyškově.


Na základě obšírného a celkově vyčerpávajícího poznámkového a přípravného  materiálu pro edici Melice, kterou prof. V Procházka v městském archivu ve Vyškově v r. 1946 zanechal, zpracoval tuto část pozůstalosti "Bazén Melice" zapůjčenou z okresního archivu Vyškov v roce 1967 Dr. Zháněl. Doplnil je součastnými výzkumy ohledně nalezených kachlí, které z velké části v muzeu slepil a dílo vydal jako číslo 71 zpráv vlastivědného muzea v červenci 1967. Rukopisné písemnosti z okresního archivu zůstaly jako součást pozůstalosti v Muzeu dodnes.
Pustiměřský hrad v Melicích je též nazýván jako Horní Melice. Dolní Melice byl pak hrad u Zelené Hory. Zřejmě již správci obou hradů byli lenní páni až do husitských válek. Lenní půni na obou hradech u pustiměře se nazývali páni z Melic. Oba hrady byly zbořeny za těžkých bojů olomouckého biskupa Jana Železného s Husity v letech 1429 - 1431 a nebyly již obnoveny.

Kostel v Pustiměři

V roce 1894 objevily ve klenbě kostela nad oltářem trhliny. Zatím klenbu kostela v ohrožených místech podepřeli. Tohoto roku se také opravovala kaple sv. Anny. Byla vyměněna střecha za plechovou a vnitřek byl vymalován olejovými barvami. Také byl zbudován oltář.

V listopadu 1894 bylo rozebráno klenutí kostela nad prebyteriem a bylo odděleno od lodi dřevěnou přehradou. Služby Boží se konaly do konce ledna 1895 v lodi chrámové, a když byl kostel úředně zavřen sloužily se mše v kapli sv. Anny. Uvažovalo se zda kostel opravit nebo postavit nový. Na podzim roku 1895 byla před vchodem do kaple postavena dřevěná předsíň. Dne 21. června roku 1895 byl vysvěcen nový hřbitov zřízený za kostelem v horní části panského pole "chmelnice", vedle starého hřbitova. (omlouvám se za kvalitu snímku)

Nový kostel

Teprve na podzim roku 1898 dozrály ve farnosti úvahy a porady o otázce kostela. Obce se usnesli, že postaví nový kostel na místo starého. V roce 1900 byl starý kostel zbořen, a na jaře se započalo se stavbou kostela nového. Do podzimu byla stavba pod střechou. Na jaře roku 1901 se práce znovu rozběhly.  V neděli dne 24. července  1901 benedikoval rajhradský prelát P. Benedikt Korčián nový chrám Páně.

Od toho dne byla opuštěna kaple sv. Anny a po 6 letech a 6 měsících  se opět konaly bohoslužby v kostele. Kostel posvětil  arcibiskup olomoucký Dr. Theodor Kohn.

 

 

 

Obec Pustiměř patička